

Když zazvoní na první přestávku, někdo po mě hodí zmačkaný papír. Snažím se ho narovnat. Když se mi to konečně povede, je tam velkým písmem napsáno: OD TOMA RUCE PRYČ! JE JEN MŮJ!!! Porozhlédnu se, můj pohled se zastaví u hloučku holek, které stojí vzadu. Ano, to jsou ty, se kterými se nenávidíme. Stojí tam i Alice a všechny se na mne dívají vražedným výrazem. I Alice. Říkám si, co to má znamenat? Ale co už, ony jsou nány a když se k nim Alice přidala, tak ať. Celé vyučování nic nevnímám, akorát přemýšlím o Tomovi. Moc se mi líbí, přiznám si. Ale co měl znamenat ten papír? Alice jim něco musela říct. Ale Tom to přece říkal, že je to stíhačka.
Když je poslední hodina, máme zemák. Což je faaakt nuda. Už se moc těším n aten náš "útěk". No a konečně. Zazvoní! Rychle si zbalím všechny věci a běžím ze třídy.
Rychlým krokem se blížím k cukrárně a už z dálky vidím Toma. Já z něj fakt nemůžu :3
Když se blížím, všimnu si, že má ruce za zády. Co to má být? říkám si. Když jsme od sebe asi dva metry, odhalí své ruce. Drží v nich růži. Krásnou červenou růži. ,,Ta je pro tebe, uprchlice" povídá.
Sáhnu po ní, ale on trhne rukou, jako by to byla hra. Usměje se, tak mu ten úsměv oplatím. ,,Něco za ní chci!"
Trochu se vyplaším, ale myslím si, že si semnou jen hraje. Možná to celé je jenom blbá hra. Možná něco vážně má s holkama z naší třídy. Zachovej klid! přikážu si. Zadívám se do jeho krásně zelených očí.
,,Chci polibek." zašeptá.
,,Co??":D řeknu a trochu se uchechtnu.
,,Jo, od tebe!"
Už se snažím říct mu, že je to blbost, když se přiřítí skupinka holek z naší třídy. Protočím oči v sloup. ,,Ahoj!!!" řeknou sborovým hlasem. ,,No nazdar. Alice, kolikrát jsem ti říkál, že mě nemáš otravovat?" řekne Tom a dívá se přitom na svojí sestru. Alice sebou prudce trhne a řekne: ,,Ale já tě neotravuju, jen ti chci připomenout, že za chvíli máš být doma. Budeme slavit tvoje patnáctiny, pamatuješ? No tak jsem pozavala holky, že to můžou oslavit s námi. Úžasný, ne?"
Tom se na ni podívá a s klidem řekne:,,No tak běžte na před a řekni rodičům, že jsem za chvíli doma."
Všechny holky se rozesmějí. A mě si tam nikdo nevšímá.
,,Pro koho je ta růže?" zeptá se Dominika. ,,No, pro tebe rozhodně ne!" odpoví Tom trochu drze.
Všechny holky se trochu nafoukaně otočí a jdou pryč. Včetně s Alicí. Když už jsou v nedohledu, Tom konečně promluví: ,,Promiň mi to, ale ona..no...však víš, jak to myslím"
Naprosto jsem ho chápala. ,,Jo, to je v pohodě."
,,Tak jdem? Mám pro tebe překvapení!" Byla jsem napjatá. Co ten polibek? Na ten zapoměl? Ikdyž, je to asi dobře.
jdeme po dlouhém chodníku, který vypadá nekonečně. Je to romantické. Celou cestu si povídáme o různých blbostech. Ale od něho zní všechno tak vtipně!!!
Dojdeme na křižovatku. My ale jdeme pořád rovně. On pořád nese tu růži. Pak najednou stojíme před loukou. Nádhernou a velkou loukou.
,,Tak jdem, ne?" řekne, asi proto, že se trochu pozastavím.
Nic neřeknu a jen ho následuju. Teď mlčíme. Je to jiné. Jako by mezi námi něco bylo. Stěna, která nás nechce pustit k sobě. Jsme od sebe daleko. Ta stěna je tlustá.
Nevím, co ode mne čeká. Pootočím se a vidím, že se stmívá. Je to krásné. O něco zakopnu. Ale když se otočím, dojde mi, že jsme na místě. To je to překvapení. Je tam deka, moc pěkná deka. A svíčky.
,,Jsi v pohodě?" zeptá se mě a pomůže mi vstát.
,,Jo, jsem nemehlo" odpovím docela zbytečně, protože myslím, že on to dávno ví. Postaví mě přímo vedle něj. Teprve teď si všimnu, že má piercing v puse. Ale sluší mu. Jednou rukou mi drží mou ruku, v té druhé má pořád tu červenou růži. Dívá se mi do očí. Jako by tam hledal odpovědi. Spoustu odpovědí.
Už to nemůžu vydržet a tak se zeptám: ,,Co je?" On se na mě pořád dívá.
,,Tady máš" a podává mi růži. Tentokrát za ní nic nechce. ,,Už za ni nechceš polibek?" zeptám se, protože teď bych toho byla schopna.
,,Chtěl bych, ale nechci aby sisi o mě myslela zlé věci. Například že na holky moc tlačím." řekne klidně a romanticky.
,,Nemyslím si, že si zlý." řeknu zase zbytečně.
Tato věta pro něj byla asi znamením, že může. Že mě může políbit. Protože hned když jsem to dořekla, tak se ke mě nahýbá. Tak se k němu taky nahnu a našpulím rty. A už to je! Už se tam asi půl minuty líbáme. A to vám říkám, že se známe 48 hodin!!!
Pak si sedneme a díváme se na hvězdy. Je to krásné. Pak oba uslysíme hlasy, které pochází z lesa. Tak se otočíme. Já jsem vylekaná, ale Tom je frajer, a tak mi jen řekne: ,,Neboj se, dokud jsem tu já, nikdo ti neublíží" řekne statečně.
Vidím siluety asi čtyř postav. Za chvíli si asi postavy všimnout, že se na ně díváme, tak to vzdají. Vyleze Alice a Dominikou a dalšíma dvouma holkama. Když Tom zjístí, kdo to je, nezdá se, že by byl rozčílený. Ba naopak. Vypadá docela šťastně. Překvapí mě. Ale hned to pochopím. Tom se na mě otočí a začne mě líbat. To byl jeho plán. Věděl, že holky budou žárlit. Měl to vše dobře promyšlené. Pak mi řekne: ,,Jsem rád, že jsem svoje patnáctiny mohl strávit právě s tebou. Děkuju ti! Miluju tě." V tu chvíli se mi valí slzy z očí. Tom mi je utírá palcemi. Je to romantika jak z pohádky. Ale lepší.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Doufám, že se Vám poslední díl povídky Nová dívka líbil. Další povídky čekejte během týdne :))

Upřímně, je to tak trochu romantický patos, nic moc reálného nebo uvěřitelného nebo zajímavého, možná až moc dopodrobna rozepsaný každý krok - c takhle se soustředit víc na ty důležitý věci? - a smajlíky se do psaní moc nehodí. No.