close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Nová dívka 2.díl

16. listopadu 2014 v 20:05 | Siti |  Povídky


Pořád se mi v hlavě promítá: Alice, Alice, Alice... A přitom je to určitě jedna s těch nán, která se mi za chvíli začne posmívat. Takhle to bývá. A tak se hned po konci vyučování zvednu a jdu domů. Sama, ostatně jako vždy. Celý den se všihni ve třídě chovali jinak, jako bych tam nebyla. Asi si myslíte, že je to pro mě dobře, ale bylo to dívné. Nemám ráda změny, ikdyž tahle by mi moc nevadila.
Jdu klidně a docela pomalu. Náhle uslyším kroky. Neotáčím se. Nechci vědět kdo to je. Ale ty kroky mě rychle doženou. Náhle jde někdo vedle mě. Nechci zvednout hlavu a podívat se té osobě do tváře. Ale pak to nevydržím. Zvednu hlavu a vidím, jak vedle mě jde krásný kluk. Je moc krásný. Ale proč jde vedle mě? Má skate-board a snapback. Což se mi moc líbí. Najdenou i on zvedne hlavu.
,,Ahoj" řekne úplně klidným hlasem.
,,Ahoj?" odpovím, a schválně otázkou, protože se rozhoně neznáme. Ho bych si pamatovala.
,,Všiml jsem si tě ve škole. Zrovna jsme se přistěhovali."
Já jen mrkám na své boty. Je docela zajímavé jen tak jít a poslouchat jeho hlas. Jako bychom jsme se znali věčnost.
,,Haloo?? slyšíš mě??" ptá se mě, jako bych byla blbá. Ikdyž to tak musí vypadat, když mu asi půl minuty nic neřeknu.
,,Jo, slyším tě." a zase se na něj zahledím. Někoho mi připomíná.
,,Zítra mi bude patnáct, což znamená, že naši uspořádají super-trapnou párty. Tak mě napdalo jestli bys nechtěla semnou tak trochu utéct." řekne zase překvapivě klidně.
Nevím, co říct. Tak jen tak zamumlám: ,,Utéct, jak to myslíš?"
Uchechtne se, jako by to slíchal denně. ,,No, já nemyslel doslova utéct. To bylo jen obrazně. Myslel jsem spíš, že bychom někam zašli. Někam daleko. Víš, nikoho tu neznám. A ty vypadáš, že si dost chytrá, tak bys to mohla pochopit, ne?"
,,Jo, chápu. Tak kde a kdy se sejdem?" řeknu to úplně totálně klidně, že sama sebe překvapuju. Jako bych to říkala pořád.
,,Co takhle hned po škole tady?" Když to dořekne uvědomím si, že jsme zatím došly až k cukrárně.
,,Dobře."
,,Dobře. Budu se těšit."U cukrárny zahýbá, ale já jdu rovně.
Když dojdu domů, tak pronesu jen rychlé AHOJ a spěchám k sobě nahoru. Hned ve svém pokoji skočím i s batohem na postel a začnu skákat. Jsem tak šťastná. No věřili byste tomu? Já, holka, která nikoho nezajímá, všichni se jí smějí a tak, bude zítra "utíkat" a tím krásným klukem. Skáču. Ještě pořád skáču. Když v tom vletí do dveří mamka a ptá se mě, co se děje. No upřímně, komu by se chtělo svěřovat svojí zastaralé matce? No ona je docela v pohodě, ale tohle jí neřeknu.
,,No-o-o, našla jsem si kamarádku." řeknu nepřesvědčivě.
,,Fakt? to ti přeju, a jak se ta tvoje kamarádka jmenuje?"
,,Alice" odpovím rychle. Doufám, že mamka pochopila, že o tom nechci mluvit. Né teď.
,,To je pěkné jméno. No, tak já zase půjdu. Nezapomeň si udělat úkoly." a odejde.
Hned když uslyším, že jde po schodech spadnu an postel. To sis pěkně pokazila!!! říkám si vduchu. S Alicí se přece nikdy nezačneš bavit, ale mamka ji určitě bude chtít poznat. OMG...co se ještě stane. Ale přece jen byl ten den docela fajn:3

Je úterý a já se moc těším na náš "útěk". Jdu do školy svojí klasickou cestou. U cukrárny uvidím toho krásného kluka, na někoho volá. Nerozumím mu, ale zní naštvaně. Pak za ním uvidím Alici, asi si zavazuje botu. Nevím, co si mám myslet, nechci aby mě viděl. V tu chvíli se otočí a mává na mě. Já zrychluju. Dnešní "útěk" asi padá. :/ Jdu tak rychle jako nikdy, když pak uslyším jak křičí, ať počkám. Otočím se, nevím co to do mě vjelo. Nechtěla jsem ho vidět, a teď se moje tělo otočilo, jako by mne neposlouchalo. Rychle mě doběhne. Dnes sebou nemá skate.
,,Pojď" -pošeptá mi do ucha, jako by to byla přísně tajná zpráva. Alice na nás volá: ,, Počkejte na mě" a rychle nás dobíhá. ,,Pokud jste se neseznámili, tak tohle je Tom, můj bláznivej bratr. Kdyby ti dělal potíže, normálně mu jednu flákni!" řekla se smíchem. Takže její brácha, já říkala, že mi někoho připomíná.
,,Jo, a to je moje debilní ségra. Kdyby tě obtěžovala, tak řekni. Já ji ukážu" ten to však neřekne se smíchem ve tváři. Řekne to nějak, upřímně.
Nevím, co mám říct. Když teď vím, jak to je, tak to znamená, že...
,,Takže ten dnešek platí?" vyhrknu ani nevím jak.
,,Jaký dnešek?" zeptá se Alice.
,,Ále nic." řekne Tom. Já se tvářím zmateně. Vůbec to nechápu. Za chvíli budeme u školy. Jakmile Alice uvidí partu z naší třídy, hned za nimi běží. Takže zůstaneme sami.
,,Náš plánovanej výlet samozdřejmě platí, ale nesmíš to říkat před mojí sségrou. Ona je jak stíhačka. Něco se dozví a běží to říct našim." šeptá, což je děsně sexy.
,,Dobře" říkám to suše, provinile.
,,Tak u cukrárny. Moc se těším. Zatím Pa, uprchlice." Pousměju se a zcela určitě se červenám. Naštěstí se otočí a odchází. Já tak chvilku stojím jako trubka, ale pak se rozhodnu, že už je dobrý čas na to, jít do školy. Tak se vzpamatuju a jdu.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Já doufám, že se Vám druhý díl líbil. Snad už to trochu chápete. Věřte mi, ještě to bude zajímavé. Máte se na co těšit
XOXO
Siti
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 mariee mariee | 16. listopadu 2014 v 20:59 | Reagovat

to je super!! zajímavý...těším se na další!!!

2 Bella Cullen Swan Bella Cullen Swan | E-mail | Web | 23. listopadu 2014 v 12:01 | Reagovat

Zase super díl :)

3 Siti Siti | Web | 5. prosince 2014 v 14:55 | Reagovat

[2]: :'33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama